Argumentář

Hazard – hrací automaty a podobná zařízení

„U nás automaty nejsou.“ „Automaty mi nevadí.“

  • A s krádežemi jste se ve svém okolí setkal? (sklepy, zahrádky, auta a podobně?) Jistě mi dáte za pravdu, že je to velký problém.
  • Víte, že až 80 %  gamblerů si někdy opatřuje peníze na svůj návyk trestnou činností?  Nejčastěji jsou to krádeže vykrádání aut, prostituce, obchod s drogami, přepadení. Vykradli někoho ve vašem okolí? Vadí Vám taková trestná činnost?
  • A víte, že v Plzni připadá jeden hrací automat na 80 obyvatel? A víte, že např. v Německu je to 600 obyvatel na jeden automat?
  • Víte, že gamblerství je v ČR druhou nejrozšířenější chorobnou závislostí hned po amfetaminu?

„Městu budou chybět peníze.“

  • Je fakt, že z městského rozpočtu vypadnou příjmy ve výši zhruba 80 až 100 milionů Kč. Zároveň je nutné zdůraznit, že gambleři pocházejí často ze sociálně nejslabších  vrstev a svým návykem každý z nich stáhne ke dnu okolo 10 až 15 lidí jen ze svého okolí.
  • Na to, aby město získalo tyto peníze, musí gambleři prohrát jen v Plzni miliardy ročně. V této výši vznikají škody (rodinám gamblerů, sociálnímu systému, ale i obětem trestné činnosti vyvolané gamblingem).
  • Město pravidelně hospodaří s přebytkem.
  • V rozpočtu 6 miliard je to malá částka, při dobrém hospodaření chybět nebude.

„Bude se hrát na černo.“

  • Vždy se sázelo i načerno, ale nikdy v takové míře, v jaké to umožňuje současné rozšíření  hracích automatů.
  • V Norsku byly v roce 2003 zakázány všechny elektronické hazardní přístroje, následná studie z roku 2007 ukázala, že nedošlo ani k rozvoji ilegálního trhu, ani k zásadnímu nahrazení jinými formami hazardu. Celkově pak došlo ke snížení hraní hazardních her.
  • Policie ČR  si vždy dokázala s nelegálním gamblingem efektivně poradit.

„Je to věc každého jestli chce hrát, každý o sobě rozhoduje sám.“

  • Už pouze částečně rozvinutá závislost představuje velké nebezpečí, hráč už o sobě nerozhoduje, rozhoduje za něj jeho závislost. Gamblerství patří mezi jednu z nesilnějších závislostí srovnatelnou s užíváním tvrdých drog.
  • Patologické hráčství je spojeno s měřitelně zvýšeným rizikem užívání nelegálních drog.
  • Patologické hráčství je příčinou bezdomovectví a pádu na sociální a ekonomické dno jak pro gamblera, tak i pro jeho rodinné příslušníky.
  • Jeden hráč se závislostí „stáhne“ ekonomicky, emocionálně, zdravotně (deprese, sebevražednost) i sociálně ke dnu až 15 lidí ze svého okolí.
  • Hráčství  ovlivňuje mladé jedince jako „model chování“. Pokud  hraje někdo z rodiny či blízkého okolí, dokazuje mladému ovlivnitelnému jedinci „klady“ hraní. Hráč – „VZOR“  je i etalonem přijatelnosti takového chování.
  • Hráčství je ovlivněno i vrozenými dispozicemi. Harvardská studie problém patologického hráčství odhaduje zhruba na 5,5 % (u dospívajících dokonce 13,3 %). Jiná studie ukazuje sklony k patologickému hráčství až u 7,7 % populace.

„Herny jsou monitorované a nevedou tedy ke kriminálnímu chování.“

  • Naopak, podle  medicínských studií až 80 % gamblerů uvádí, že si shání peníze na gambling nelegálními aktivitami. Nejčastější jsou krádeže, vykrádání aut, prostituce a obchod s drogami.
  • Hráči z minoritních skupin obyvatel jsou častou obětí lichvy.
  • Výjimkou není ani násilné chování, a to jak uvnitř rodiny, tak i vůči cizím lidem.

„Dojde k přesunu k jiným legálním hrám (Sportka, atd.).“

  • Nedojde. Hrací automaty a podobná zařízení patří mezi nejrizikovější  svým charakterem, zdánlivou jednoduchostí a dostupností, jak fyzickou  („bedna“ je vždy a rychle dostupná), tak i zdánlivou rychlostí dostupnosti výhry bez nutnosti jakékoli „hráčské dovednosti“.